Dobrý den,

Jmenuji se Silvie Hučíková a jsem majitelkou dvou belgických holčiček Cherry a Kajky.

Také vlastním FCI registrovanou chovatelskou stanici

         

Jsme malou, takzvaně rodinnou, stanicí.
V naší chovatelské stanici budou VŽDY odchována štěňátka s průkazem původu.
Se základy socializace a plným servisem. Poradíme, pomůžeme, stačí se jen zeptat. Třeba i na podle Vás hloupou otázku. Protože žádná otázka není hloupá a někdy může jít o základní informaci.

 

Kontaktujte nás, v sekci KONTAKT najdete veškeré kontakty (email, skype, ICQ, mobil)

 

 Jak to všechno začalo aneb jak belgičáci ke mně přišli.

Nebo jak jsem se k nim dostala já.

Mohla bych trošinku lhát a říct, že jsem celý život pracovala se psy a toužila po tomto plemeni.
Ovšem lež není to, co bych chtěla na svých stránkách.
Proto popravdě přiznávám, že od malička byli mou vášní koně. V každé stáji byl nejeden pes a stejně tak u nás jak u rodinného domečku, pak i v bytě byl součástí rodiny pejsek. 
A jak šly roky a já stále nevlastnila svého koníčka, naopak jsem o téměř svou kobylku přišla. Dokončila jsem školu a sháněla se po práci. Bohužel v oboru jsem nesehnala a nechala se zlákat do strážní služby. Vždy jsem byla tak nějak "akční" a proto jsem takovouhle práci vzala. Postupně jsem se seznamovala s odvětvími ostrahy až jsem se dostala do pozice psovoda. Tam jsem psiskům a jejich výcviku trošku více přišla na "chuť". Bodejť by ne, když jsem s hafanem trávila celou předlouhou směnu.
Tehdy jsem si v rámci "zvýšení platového ohodnocení" vzala z útulku fenečku SAANU. Byla to kříženka německého ovčáka snad s dogou nebo něčím podobným... Byla šikovná a svá. Dobře vychovaná a pohodová. I když měla své nedostatky, což si o ní můžete počíst když kliknete na zvýrazněné jméno. 
Když jsem se nechala zlákat k přestupu k jiné službě, nechával tam kolega pejska. Takový fajn chlupáč. Nebyl to německý ovčák. Měl zvláštní pohled a byl krásně zbarvený. Takový lvíček... měl hřívu podobně jako kolie. Skamarádila jsem se s ním a páneček ho tam nechával "sloužit" se mnou a Saanou. 
Moc šikovný pejsek. Prostě zlatíčko. Jmenoval se DOYL. Později jsem zjistila, že jde o křížence německého a belgického ovčáka. 
No a už to začalo. Vyhledala jsem si veškeré možné informace o belgických ovčácích a zamilovala se. 
Zbláznila jsem se do "chlupatých" variet. A když jsem s mamkou, které bydlím v domečku, probírala kterou varietu z těch dvou, zvítězil tervueren! A sháněla jsem štěňátko. 
Nebylo to ani zdaleka tak jednoduché, jak by se zdálo. Jak naschvál zrovna nebyla štěňátka a nebo zbyli kluci. Ale díky sousedícím fenám, nechtěla jsem psa - samce. Chetěla jsem taky "ženskou". 
Oklikou jsem se se dostala do kontaktu s paní Pisarčíkovou, která měla krátce nakrytou fenu a tak jsem si zamluvila štěňátko - fenečku. Naštěstí se fenečky narodily a k mé radosti i na mně "zbyla".
Nakonec jsme si 6. 11. 2006 jeli směr Hradec Králové pro naši Cherry (Cheery Cherry z Kovárny).
Jak šel čas, napadlo mě, že bychom mohli, když už se nám povedlo Cherry uchovnit a trochu s ní i pracovat, odchovat štěňátka. Tak trochu to nebylo z mé hlavy, ale tato myšlenka ve mně nějaký čas hlodala.
Zbláznila jsem se a nechala si registrovat chovatelskou stanici. Z nesmírných možností jsem si zamilovala právě GAN VIXEN, což ve welštině znamená "OD DRAČICE" (ovšem zpětným překladem Vám to vypíše něco jako Bystrouška) . A povedlo se. Byla to "volná možnost" a já mám radost.
Ovšem mezi tím jsem si to poněkud rozmyslela. Myšlenka dohlodala a Cherrynka štěňátka mít nebude. 
Jediné štěňátko, které se u nás momentálně vyskytuje je naše "posila" Kaja (Cajka od Dorrinky), kterou jsme si přivezli 31. 5. 2011.
Počkáme si a s druhou  holčičkou už možná nějaká štěňátka odchováme. Ale i to je hudba vzdálenější budoucnosti.